Je to přesně o tom, že jakmile si něco naplánujete, tak buď to nevyjde anebo se vám zkazí počasí. My jsme tentokrát byli v té druhé variantě a popravdě to ani nebylo tak pesimistické, jak by se na první slova tohoto článku mohlo zdát. Vítejte u dalšího čtení. Tentokrát míříme do pátého největšího města v České republice.
Už od rána to v Praze vypadalo, že hezky nebude, ale bylo ještě brzy na to dělat ukvapené závěry. Na Černém Mostě tedy nasedáme do autobusu směr Liberec. Už je to pěkná řádka let, co jsem v tomhle městě byl naposledy, a tak jsem se těšil co nám nového nabídne. Hned jak jsme minuli uvítací ceduli, tak se spustil déšť a Liberec nás přivítal seversky drsným počasím.
Počasí drsné, snídaně výborná
Hned po výstupu na autobusovém nádraží jsme zašli na snídani. Už dlouho jsem se tam chtěl podívat a konečně se zadařilo. DOK Liberec praskal ve švech, ale přivítal nás nejen skvělou atmosférou, ale také výbornou snídaní a kávou.
Poté jsme se vydali na první ochutnávku města. Během toho, co jsme šli na vlakové nádraží jsme pomohli skupince slečen, kterým uletěl balónek. Hned u vstupu zůstal uvězněný pod střechou nádražní budovy, a tak se využilo mých 192 cm., jedné násady od koštěte a balónek byl rázem osvobozen. Dostali jsme sladké odměny a běželi na vlak. Tady se mi moc nevyplatilo mé neplánování, protože i když jsme dojeli do potřebné stanice, nemohli jsme najít to co jsme potřebovali, a tak jsme se vydali zase zpátky do Liberce, protože jednodenní výlet je prostě limitovaný časem a my jsme toho chtěli zažít co nejvíc. Před námi byl totiž výšlap na Ještěd.
Na Ještěd lanovkou
Jít pěšky ale bylo pro nás v ten den dost limitující, navíc jsme akorát byli v tom největším lijáku, a tak jsme rozhodli, že na Ještěd vyjedeme lanovkou, ušetříme tím spoustu času a případně stihneme i něco jiného. Když jsme se dopravili nahoru a vlastně i na horu Ještěd, tak vše bylo zahaleno v totální mlze, takže nic nebylo vidět. Co jsme taky mohli čekat, že jo? Občerstvili jsme se v bistru, kde se sice žádná velká sláva nekonala, nicméně jsme se potřebovali zahřát a připravit na další putování a také už se blížil čas oběda.
Oběd nás čekal hned pod horou v Restauraci Domov. Tam jsme strávili trochu více času a poté se vydali na tramvaj – směr do neznáma. Ba ne, cílem byla tentokrát Liberecká výšina. Ať si alespoň něco vyšlápneme. Tento kopec se nachází na samotném kraji Liberce a jen od kilometr vzdálené zoo. Na tomto kopci stojí stejnojmenná stavba s rozhlednu, hotelem a také restaurací. My jsme si prošli pouze okolí a mimo jiné tam vznikla i říjnová fotografie pro kalendář Země Česká, kterou můžete najít zde.
Sladká tečka na závěr
Nyní už před námi byla sladká tečka. Tu jsme chtěli uskutečnit v Jedno Kafe, ale bohužel jsme nestihli, a tak jsme zavítali do Fofr Kafe. Tento espresso bar se nachází na Nám. Dr. E. Beneše a díky umístění máte i parádní výhled na radnici, která je dominantou celého náměstí. Jedná se o novorenesanční budovu, která je jedním ze symbolů samotného města a jednoduše vás pohled na ni dostane. Okouzleni touto historickou budovou, ale také sladkou tečkou ve Fofr Kafe se vydáváme pomalu na nádraží a jedeme domů. Když máte dobrou partu, tak vás déšť ani pocit že věci neběží tak jak mají, nemůžou vyvést z rovnováhy. A to byl přesně tento případ, kdy jsme si po cestě domů mohli říct, tenhle výlet se opravdu povedl.
Ještě nás pár výletů roku 2021 čeká tak buďte připraveni. A zatím mi do komentáře můžete napsat kam se letos chystáte na výlet. Mějte se fajn.
M.
Napsat komentář