Jak už jsem avizoval v předchozím článku, tak další cestovatelskou zastávkou se stává Brno. Mezi návštěvou Brna a posledním výletem, kterým byl zámek v Hluboké nad Vltavou uběhl skoro rok času. První návštěva druhého největšího města v České republice proběhla v roce 2019. Ano, čtete správně, první návštěva. Nikdy jsem v Brně nebyl, ale to víc jsem (jsme) si však návštěvu tohoto města užíval/i. Mezi hlavní dominantou patří hrad a pevnost Špilberk nebo katedrála svatého Petra a Pavla. Zajisté je toho více pojďme ale postupně.
Vše odstartovala ranní cesta vlakem. Ve většině případů cestuji právě tímto dopravním prostředkem. Je to pohodlné a většinou se všude dobře dostanete. Po zhruba 2,5hodinové jízdě jsme dorazili do Brna (Dolní nádraží). Vzhledem k tomu, že Hlavní nádraží akorát prochází/elo rekonstrukcí tak do cílové stanice jsme se dovezli už autobusem. A jak jinak poznávat než pořádnou snídání. Pamatujete si, jak jsem v předchozím článku psal, že ve většině případů použiji appku nebo knížku Gastromapy Lukáše Hejlíka? Tak teď přišla ta správná chvíle. Na pořádně vydatnou snídani jsme se vydali do Kafec Brněnský a nebylo absolutně co vytknout. Moc jsme si pochutnali a snídaně byla doslova královská. Posíláme pozdrav.
Brno a památky
Po vydatné snídani jsme dorazili na Malinovského náměstí (pokud chcete lidově Maliňák). Přes Mahenovo Divadlo jsme se přesunuli na náměstí Moravské. Zde jsme si nemohli nechat ujít Červený kostel (Českobratrský evangelický kostel Jana Amose Komenského). Do závorky jsem si dovolil napsat oficiální název. A proč červený? Tento název dostal především díky svému vzhledu. Architektonické prvky této stavby jsou novogotika a historismus a v okolí je jasnou dominantou. Nemůžeme vynechat ani sochu Markrabětě Jošta Lucemburského. Jedná se o velmi známou sochu a pro mnohé je na seznamu – Co určitě v Brně vidět. Ani my jsme nebyli výjimkou.
Nastal čas oběda. Po ruce appka/kniha a jdeme do dobře známé Šelepky. Opět nemáme co vytknout a pokračujeme v poznávaní a objevování. Další zastávkou se stala pevnost a hrad Špilberk. Bezpochyby dominanta Brna, která byla založena ve 13. století Přemyslem Otakarem II. Historie dokládá, že během staletí docházelo k velmi významným proměnám. Například z královského hradu na Moravě, který byl v gotickém slohu se ve druhé polovině 17. století stala mohutná barokní stavba, která byla několikrát bezúspěšně obléhána. Na konci 18. století byla její kasematy upraveny na velmi obávanou věznici. Nyní pevnost a hrad působí jako muzeum a patří městu Brno. My jsme vevnitř nebyli ale okolí jsme si prošli důkladně a výhledy jsou parádní.
Čas byl proti nám
Bohužel nás ale tlačil čas a opět jsme nestihli spoustu toho co bychom chtěli. Jeden den prostě a jednoduše nestačí a Brno si zaslouží mnohem víc. Kromě toho že jsme se projeli šalinou jsme navštívili také Kostel svatého Jakuba (jedná se o trojlodní halový kostel a jeho historie sahá až do 13. století) a přilehlou Kostnici s ostatky obětí moru. Poté jsme se přesunuli z Náměstí Svobody na Kapucínské náměstí. Zde jsme navštívili podnik Monogram Espresso Bar a náš výlet se pomalu ale jistě chýlil ke konci.
Nedaleko nádraží jsme si dali na rozloučenou točenou zmrzlinu, napsal jsem pár pohledů z velmi úspěšného výletu a spěchali jsme na vlak. Ten nám sice ujel a my si tak o hodinu návštěvu prodloužili, ale to vůbec nevadilo. Brno má hodně co nabídnout a určitě se chystáme znovu. Je spousta míst, která se neprozkoumala, a to je velká škoda. Tak snad příště a rozhodně na delší čas.
Brzy na viděnou u dalšího výletování. Posuneme se na mapě rázně jiným směrem, protože další zastávkou bude Kutná Hora.
M.
Napsat komentář